Menu:
Výzkum » Předměty výzkumu
Odkazy:
Obnova posttěžebních krajin
Krajina narušená povrchovou těžbou je subkategorií kulturní krajiny s výrazným produkčním akcentem. Nejvýrazněji nese rysy hospodářské činnosti, rysy, které nejvíce kontrastují s přírodní podstatou krajiny. V průběhu těžby je obvykle označována jako krajina devastovaná (dočasně či trvale). Posttěžební obnovou ji lze opět vrátit do krajinných typů, které jsou z hlediska polyfunkčního charakteru relativně vyvážené.

Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny. Krajina započetím těžby ztrácí logiku relativně plynulého vývoje, dochází k likvidaci ekosystémů, k nevratným změnám reliéfu, k oslabení až k likvidaci základních ekologických vazeb, ke snížení biodiverzity, zpravidla ke snížení rozmanitosti struktury krajiny, ve výsledku pak k celkovému snížení ekologické stability, k závažnému narušení estetických hodnot a spolu s výše uvedeným ke snížení obytného a rekreačního potenciálu krajiny. Posttěžební krajina je často označována jako „krajina se ztrátou paměti“.

Velkoplošné rekultivace se provádějí již více než padesát let. Během tohoto období prošly určitých vývojem. Nepočítáme-li období maloplošných rekultivací převážně po hlubinné činnosti v 19. a první polovině 20. století, je možné první fázi charakterizovat jako ozelenění jednotlivých pozemků často bez dalších vazeb. Následovala fáze, kdy byl kladen jednoznačný důraz na zemědělskou formu rekultivací a direktivně bylo požadováno zabezpečení minimálně 50% rekultivovaných ploch tímto způsobem. I u lesnické rekultivace byly upřednostňovány produkční a půdoochranné funkce lesa před jeho ekologickými formami.

I přesto, že je v současné době mnohdy mimoprodukční funkce rekultivací nedostatečně zdůrazňována, mj. i v legislativě, řada odborníků si uvědomuje nutnost akcentovat a prosazovat takové formy rekultivací, které posilují ekologickou funkci krajiny, zvyšují její ekologickou stabilitu, zohledňují hydrologické aspekty území a snaží se rekultivovanou plochu účelně a nenásilně začlenit do okolní krajiny. Nutně jsou hledány způsoby, jak při komplexním pojetí obnovy krajiny řešit nejenom ekologické a estetické aspekty regionu, ale rovněž otázky sociálně ekonomické spojené s postrekultivačním využitím území.
Vybrané projekty:
  • Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou. Projekt VaV 640/3/00.
  • Identifikace a zpřístupnění specifických ekosystémů hnědouhelných výsypek v SZ Čechách. Projekt VaV 640/2/02.
  • Tvorba krajiny povodí Ohře a Bíliny – Chabařovice. Projekt VaV/510/2/98.
  • Aspekty dlouhodobé udržitelnosti při obnově podkrušnohorské krajiny. Projekt VaV 640/09/03.
Vybrané publikace:
  • Sklenička, P., Přikryl, I., Svoboda, I., T. Lhota. 2004. Non-productive principles of landscape rehabilitation after long-term open-cast mining in Northwest Bohemia. Journal of the South African Institute of Mining and Metallurgy, 104 (2). 83-88.
  • Sklenička, P., Charvátová, E. 2003. Stand continuity - a useful parameter for ecological networks in post-mining landscapes. Ecological Engineering, 20 (4), 287-296.
  • Sklenička, P., Lhota, T. 2002. Landscape heterogeneity – a quantitative criterion for landscape reconstruction. Landscape and Urban Planning, 58. 147-156.
  • Sklenička, P., Lhota, T. 2002. Verbesserte Landschaftsvielfalt nach Erneuerung einer Tagebau-Folgelandschaft. Landnutzung und Landentwicklung, 43. 128-134.
Časopis

Journal of Landscape Studies

An International Peer - Reviewed Journal of Landscape Planning, Ecology, Design and Policy.
Kniha

Pronajatá krajina

Pronajatá krajina

Právě vyšla nová kniha Petra Skleničky "Pronajatá krajina".
Podrobnosti čtěte zde.